Hledání teorie všeho představuje pokračování nenaplněné snahy A. Einsteina, E. Schrödingera a dalších o vybudování jednotné teorie elektromagnetismu a gravitace. V širším smyslu je ovšem teorie všeho hnací silou teoretické fyziky od Newtona a v ještě širším smyslu vůdčím motivem vědy a filozofie od antických dob. Barrowova kniha čtenáře seznamuje jak s historií, tak dílčími úspěchy tohoto hledání "konečného vysvětlení", jak zní podtitul, a zamýšlí se nad jeho perspektivami.

Na otázku, co by se stalo, kdyby se někdo pokusil dostihnout světelný paprsek, myslel Einstein prý už od šestnácti let. V roce 1905 publikoval šestadvacetiletý Einstein studii o elektrodynamice pohybujících se těles, v níž poprvé vyslovil názory o speciální teorii relativity. Také se pokusil pochopit příčiny rozporu mezi mechanikou a elektromagnetickou teorií.

Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty. Definovali, jaké síly vládnou mikrokosmu i makrokosmu, a ukázali, jak se jedna odvozuje z druhé.

Existuje na jiných planetách voda? Kde se v kosmu rodí bílí trpaslíci? Je Měsíc synem, či bratrem naší Země? Na tyto a bezpočet dalších otázek podává názornou odpověď kniha Tajemství vesmíru, výpravná publikace s množstvím úchvatných fotografií a názorných nákresů.

Domníváme se, že ve vesmíru msuí být něco pevného a stálého. Moderní fyzika nám říká, že nic takového není, a to způsobem, který stírá hranice mezi vědou a science fiction. Přední světoví fyzikové zabývající se prostoročasem nás informují o tom, kam nás pravděpodobně zavede věda o černých dírách, gravitačních vlnách a cestování v čase.

Známý fyzik a zkušený popularizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své nejnovější knize fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika na počátku 21. století. Ukazuje, že žijeme ve zlaté éře kosmologie: astronomické observatoře a družice poskytují záplavu unikátních dat, zatímco teoretikové čím dál odvážněji spekulují o zrození našeho světa, existenci paralelních světů, cestování v čase i o konečném osudu vesmíru.

Tato knížka obsahuje sbírku článků a přednášek z let 1976 až 1992. Zahrnuje autobiografické poznámky, přednášky o filozofii vědy i články, v nichž se pokouším podělit se se čtenáři o to vzrušení, které ve mně probouzí věda a vesmír. Soubor zakončuje přepis mého vystoupení v rozhlasovém pořadu Desky pro opuštěný ostrov. Hosté tohoto pořadu, který se za léta své existence stal jakousi britskou celonárodní institucí, si mají představit, že byli vyvrženi na opuštěný ostrov, a zvolit osm gramofonových desek, jimiž by si chtěli krátit čas, než budou zachráněni. Já jsem naštěstí nemusel na návrat do civilizace čekat příliš dlouho.

Einsteinovo skandální dědictví Kniha jednoho z nejvýznamnějších teoretických astrofyziků, oceněná významnou cenou Amerického ústavu pro fyziku, podává historii myšlenek a objevů, které relativistickou astrofyziku v posledních padesáti letech posunuly kupředu.
Sám autor se na řadě těchto objevů podílel a většinu významných vědců, kteří přispěli svým dílem v této oblasti fyziky, dobře zná. Svůj výklad prokládá řadou čtenářsky přitažlivých osobních zážitků; navíc jako jeden z mála amerických vědců měl možnost blíže poznat práci významných sovětských vědců, např. Zeldoviče, Novikova a dalších.