Aktualizováno 18. 8. 2012 10:42 Napsal redakce
Domníváme se, že ve vesmíru msuí být něco pevného a stálého. Moderní fyzika nám říká, že nic takového není, a to způsobem, který stírá hranice mezi vědou a science fiction. Přední světoví fyzikové zabývající se prostoročasem nás informují o tom, kam nás pravděpodobně zavede věda o černých dírách, gravitačních vlnách a cestování v čase.
Soubor esejů se stejným námětem: současné fyzikální teorie o prostoru a čase
Tato kniha obsahuje šest populárně vědeckých pojednání, která posunují hranice našeho poznání zákonů přírody. Je určena čtenářům, kteří s autory sdílí fascinaci nejhlubšími tajemstvími vesmíru. Základní myšlenky nového pojetí prostoru a času spojené s Einsteinovou obecnou teorií relativity jsou nastíněny v předmluvě teoretického fyzika Richarda Price a jsou sjednocujícím tématem pěti následujících pojednání:
Krátký úvod do historie fyzikálních teorií spojených s prostoročasem od Richarda Price, teoretika z oddělení fyziky na University of Utah, připravuje jeviště pro vědecká objasnění a myšlenky známých vědců.
Igor Novikov, ředitel Centra pro teoretickou astrofyziku v dánském NORDITA, pojednává o cestování v čase a objasňuje, jak se vyhnout paradoxům při cestování do minulosti.
Stephen Hawking, profesor matematiky v Cambridge a jeden z nejznámějších vědců na světě, ukazuje, proč je takové cestování nemožné.
Kip Thorne se pokouší cestovat do budoucnosti za pomoci astronomie gravitačních vln.
Poslední dva eseje se poněkud odlišují od ostatních, protože nepodávají vědecká vysvětlení. Timothy Ferris, vynikající novinář a popularizátor vědy, vypráví, jak je nezbytné a zároveň obtížné popularizovat vědu.
Alan Lightman, přední fyzik se zálibou v psaní, má zkušenost s vědeckou i uměleckou tvorbou, je oprávněn ve svém eseji srovnávat tyto dva rozdílné typy kreativity.
Budoucnost prostoročasu
kolektiv autorů
Vydala Mladá Fronta, 2009, edice Kolumbus