Mezníky vědy

Slavnou Fermatovu větu dokázal Andrew Wiles po 300 letech

Aktualizováno 29. 6. 2012 23:32 Napsal redakce

Krychli nelze rozdělit na dvě krychle, ani čtvrtou mocninu na dvě čtvrté mocniny, a obecně žádnou vyšší mocninu na dvě mocniny téhož stupně: objevil jsem úžasný důkaz, na který není na tomto okraji dosti místa. Tuto poznámku napsal toulouský soudce Pierre Fermat někdy kolem roku 1637 na okraj stránky v Diofantově Aritmetice.

Jinými slovy Fermatova poznámka tvrdí:
Jestliže n je přirozené číslo větší než 2, pak neexistují celá čísla a, b, c různá od nuly taková, že an + bn = cn. Důkaz tohoto tvrzení se ve Fermatově pozůstalosti nenašel, a je téměř jisté, že je Fermat nikdy nedokázal. Přesto se pro toto tvrzení ujal název velká věta Fermatova.

Po více než tři staletí se mnozí slavní matematici (a taktéž méně slavní matematici, i matematičtí amatéři) snažili bez úspěchu tuto větu dokázat.
Fermatova věta však odolávala. Až do června 1993, kdy se konala Newtonově ústavu v Cambridgi matematická konference, na niž se sjela řada expertů v teorii čísel, což je jedna z mnoha specializovaných matematických disciplin. Jedním z přednášejících byl čtyřicetiletý Andrew Wiles, profesor matematiky z univerzity v Princetonu. Posluchači se na jeho přednášce stali svědky snad největší matematické senzace tohoto století: Důkaz, který Wiles ve svých přednáškách nastínil, je důkazem Fermatovy věty.

Pierre Fermat (1601 - 1665)
je pokládán za největšího matematika 17. století, a byl bezesporu zakladatelem teorie čísel. Fermat strávil téměř celý svůj život v Toulouse. Vystudoval práva a stal se vysoce postaveným královským soudcem. Matematikou se zabýval jen ve volném čase, ale přesto dosáhl všeobecného uznání ve vědeckých kruzích. Učinil řadu důležitých matematických objevů a někteří historikové se dokonce domnívají, že Fermat vymyslel základní pojmy diferenciálního počtu dlouho před Newtonem a Leibnizem.

Celý rozbor problému je také zde:
http://www.vesmir.cz/clanek/fermatova-veta-plati

Kniha: Simon Singh, Velká Fermatova věta (Fernat´s Last Theorem)
Dramatická historie řešení největšího matematického problému. Kniha líčí téměř 350 let úsilí matematiků celého světa o nalezení důkazu Velké Fermatovy věty, kterou vyslovil francouzský matematik 17. stol. Pierre de Fermat. Na okraji překladu Diofantovy Aritmetiky si poznamenal, že rovnice x n + y n = z n nemá řešení v množině přirozených čísel (N) pro n >2 a že zná důkaz tohoto tvrzení, ale nevešel by se mu na okraj knihy. Kniha je strhujícím vyprávěním o příběhu této věty, který se prolíná celými dějinami matematiky a dotýká se všech oblastí teorie čísel. Sama věta není důležitá pro matematiku ani její aplikace. Ale matematikové jsou podobni horolezcům, kteří zdolávají horské velikány, prostě protože jsou. Fermatovu větu „zdolal“ až britský matematik Andrew Wiles v roce 1994.

Tento dokument B.B.C. popisuje životní příběh matematického génia Andrewa Wilese.