Viděli jste na Jadranu karetu? Snad jen několik potápěčů mělo to štěstí, že je na vlastní oči spatřili. Přitom Jadran a tuniský záliv Gabes má nejideálnější podmínky pro jejich život ve Středozemním moři. Aspoň jejich počet tomu tak nasvědčuje. V Jadranu žijí dva druhy: Kareta obecná a zelená. Odhaduje se, že v současné době žije ve středozemní oblasti 5-6 tisíc dospělých jedinců. Přesto jsou silně ohroženy. Opravdu překvapivé je, že nejvíc člověkem

Ročně se uloví asi 2000 velryb a to i přes velkou aktivitů ochránců velryb. Zhruba polovinu skolí Japonci tzv. pro vědecké účely.

Nevím, co by dělal člověk, kdyby měl v žaludku 2kg igelitových pytlíků, ale Van Franker objevil v žaludku buřňáka ledního plastikové zbytky o hmotnosti 20,6g. A to je úplně stejný poměr. Buřňák byl samozřejmě mrtvý a člověk žije, protože má rozum a igeliťáky nejí, ale hází do moře.

Už koncem 80.let 20.století se říkalo, že Balt je mrtvé moře. A skutečně polští rybáři vám potvrdí, že se v něm nedá skoro nic pořádného ulovit. Ruské lodě plující do mateřských přístavů za sebou táhly stovky metrů dlouhé sítě a seškrabovali ze dna co se dalo. Později je začaly pronásledovat jak švédské, norské a finské lodě, protože úbytek ryb byl katastrofální. To se však týkalo Baltu nebo jiných malých moří. Za dvacet let je to však  problém už celosvětový.

Kolem 22 500  !! mrtvých tuleňů bylo nalezeno u dánských břehů v roce 2002, další tisíce pak na švédském a norském pobřeží. V roce 1988 uhynula skoro polovina populace tuleňů u dánských, německých a švédských břehů. A přesto člověk, aby chránil tyto mizející tvory, je střílá pro svou zábavu.