Bhagavadgíta  je dlouhatánská mantra. Kdo se dá do čtení, a každou sloku, každý odstavec čte jako mantru, bez posuzování, kdo se do knihy ponoří jako do blahodárných vod léčivého jezera, je opět šťasten. Jeho mozek je hemisférově propojen, synchronizován, vyladěn, produkuje endorfiny. Zápaďan čte předpojatý, kritizuje a hodnotí. Používá tedy svou levou hemisféru, rozčílí se, není šťastný.

Kniha chudoby je jednou z vrcholných Buddhových řečí. Tuto řeč je třeba pojímat jako cvičení, a to v závěrečném stadiu cesty, t.j. když jsou plně rozsvíceny čakramy. Tuto řeč publikuji proto, aby byla písemně zaznamenána. Je naprosto bezúčelné, pokoušet se praktikovat toto duchovní cvičení v době, kdy ještě pro to není uzrálá doba, kdy duchovní vývoj žáka dosud nedosáhl náležitého stupně.

Tento známý dekret Privilegium Fridricha II. (Rogera) Sicilského potvrzuje platnost volby českého krále a vymezují se jeho práva a povinnosti. To znamená, že ustanovil každého dalšího nástupce po Přemyslu Otakaru I. automaticky králem. Nešlo tedy jen o dědičnost titulu, ale o každého zvoleného nástupce českými pány. Dále pak české království mělo autonomní hlas při rozhodování v rámci Svaté říše římské.

Král Jiří byl jedním z prvých evropských vladařů, jenž důsledně vedl boj proti papežskému universalismu a budoval národní stát nikoliv na církevních, nýbrž na světských základech. Tím proráželo České království cestu k budoucnosti států osvobozených či osvobozujících se od církevního vlivu a spočívajících na principech národních.

Deklarace práv člověka a občana (francouzsky: La Déclaration des droits de l’homme et du citoyen) byla vydána 26. srpna 1789 francouzským Ústavodárným národním shromážděním a představovala první krok k vytvoření první francouzské ústavy. Deklarace obsahovala sedmnáct bodů, které výrazně ovlivnily pojetí evropského nahlížení na tato práva.

Dne 10. prosince 1948 byla v Paříži přijata valným shromážděním OSN Všeobecná deklarace lidských práv, „ společný ideál, o jehož dosažení by měly usilovat všechny národy“. Tento text ve třiceti článcích shrnuje a vyjmenovává nepromlčitelná práva všech členů lidského společenství.

Deklarace nezávislosti je dokument, kterým Třináct kolonií deklarovalo svou nezávislost na Velké Británii a kterým ospravedlnilo své konání. Deklarace byla ratifikována Kontinentálním Kongresem 4. července 1776. Tento den je dnes ve Spojených státech amerických slaven jako Den Nezávislosti. (Wiki)