Jen Wilding o strategii přenést nové myšlenky na ostatní

Aktualizováno 6. 8. 2012 11:55 Napsal Jen Wilding

Každý, kdo chce někoho přesvědčit o úplně nové myšlence, nové strategii nebo snad dokonce o své pravdě naráží na menší nebo zarytý odpor. Proč tomu tak je, vysvětluje Jen Wilding na konkrétních příkladech a  směřuje celou přednášku k představení nové koncepce Zeitgeist, která se týká zdrojové ekonomiky. Velmi poučné. (Přednáška Jen Wilding o principech komunikačních konceptů zdrojové ekonomiky. Přednáška Z-DAY 2012 v Los Angeles.

Upravený text přednášky Jen Wilding

Přizvali mě, abych vám nabídla pár rad  které vám snad pomohou optimalizovat vaši komunikační strategii  kterou vám nabízím v šesti částech.  

Část 1: Přizpůsobte svá očekávání  

Když se snažíte poukázat na možnost změnit jakoukoliv výraznou změnu lidského chování a kolektivního myšlení musíte se potýkat s jedním z hlavních problémů, jež přináší existence nových informací a tou je neofobie neboli strach z nových věcí nebo zkušeností a Status quo bias: upřednostňování při poznávání status quo;  jinými slovy, lidé mají sklon neměnit  již zaběhlé chování. Lidé upředňostňují své schematické chování na základě čistě chemických procesů probíhající v mozku a majííc význam pro přežití jedince v útlém věku. Například proto aby se neusmrtil pojídáním bobulí, které by mohly být jedovaté.
Podobné schématické chování se projevuje i v našm vztahu k zmrzačeným socio-ekonomickým systémům.

české titulky CC

A  tady jsou některé potenciální příčiny neofóbie a status quo bias:  
averze k riziku, vyhýbání se lítosti, transakční náklady  a psychologický závazek nebo křivka učení se.  
Tohle je nejvýmluvnější příklad neofóbie v historii:  Je to z článku nazvaném 'Zdokonalování lidstva'  který napsal profesor Raymond Tallis:  "Ve viktoriánské době se předpokládalo  že když projedete tmavým tunelem vlakem vysokou rychlostí  (48 km/h)  bude to tak šokující zážitek  že lidé vyjedou na druhou stranu nenávratně poškozeni."  To byl skutečný strach z cestování vlakem.  
S tím pracujeme  a tak když říkám přizpůsobit vaše očekávání  jen vězte, že je přirozenou částí lidí  dokonce částí naší evoluce  být skeptičtí k novým věcem  protože pro nás nemusí být dobré.  

Když víte o této výzvě, jak můžeme zlepšit  naši komunikační strategii, aby byla efektivnější?  

Abych odpověděla na tuto otázku, podíváme se na další informace o lidském chování  zeptám se vás na toto:  Uhádnete nejnávykovější lidské chování?  Ne, není to kouření cigaret.  Není to mlsání.  Dýchání je dobré, uznávám, ale to na seznamu nebylo.  Pití kávy, ne.  ale  Mít pravdu!.... mít pravdu.  
Dobrá, nebyla to žádná formální studie jako taková.  Spíše neformální průzkum několika blízkých přátel  ale myslím si, že si tady výsledky zaslouží pozornost  a vlastně se odvažuji vás vyzkoušet, jestli mi je vyvrátíte.  Dávejte pozor, protože tím se dostáváme do druhé části  což je... 

Část 2: Přijmout kvalitu 'brilantnosti'.  

Nevěděli jste, že byste to mohli udělat?  Jak mnoho z vás ví, je to něco žádoucího:  přijmout kvalitu 'brilantnosti'.  Zamysleme se nad tím, z čeho se vlastně skládá.  Možná je to něco, o čem jste slyšeli nebo možná někomu říkali  autor nebo řečník, o kterém jste si mysleli, že je brilantní: Tenhle člověk říká ty samé věci  co říkám lidem já už léta!  On (nebo ona) to skládá dohromady tak dobře;  on (nebo ona) je tudíž brilantní! Vidíte tu návaznost? Je to tak?  Kdybyste měli zapátrat v hlavě  možná jste to dokonce říkali o Peteru Josephovi  a jak vím, tak mnoho z vás je tu možná jako výsledek sledování jeho filmů.  Slyším, jak tohle o něm říkají neustále. V jistou dobu jsem si to o něm myslela.  V zásadě to lze přičíst tomuto:
Je opravdu dobré mít pravdu  a máme sklon naslouchat lidem, kdo nám dávají za pravdu  kteří v zásadě potvrzují náš stávající pohled na svět.  Chci vám říct o hodnotových žebříčcích, o našem pohledu na svět:  hodnotové žebříčky jako světonázor.  Tohle je taková mapa a poznamenejte si:  "Mapa není teritorium"; ... slavná věta [od Korzybskiho].  
Když se narodíme, začínáme rozvíjet svůj pohled na svět.  jak svět funguje, jaký je náš vztah ke světu.  Abychom se nejprve naučili něco nového  potřebujeme mít nějaký přehled o nové myšlence  vůči našemu současnému pohledu na svět nebo k našim referencím.  
Moudrý přítel mi kdysi řekl, že slyšel  že rozhodujícím znakem inteligence člověka  je schopnost poctivě si vyzkoušet dívat se na svět očima druhého  odlišným opačným pohledem, dočasně, bez jakéhokoli strachu  ze závazku ho přijmout za vlastní  jen si ho vyzkoušet a vidět, jak takový člověk myslí.  Chci, abyste si představili, jak takové úsilí si vyzkoušet  pohled na svět očima druhých, může přispět vaší komunikaci.  Jak můžete přijmout tuto kvalitu 'brilantnosti'?  

Můžete si vytknout za cíl 'dát někomu za pravdu'  místo, že 'se mýlí'  a odpíchnout se souhlasem.  Uděláte to nalezením a uznáním sdílených hodnot  v rámci jejich stávajícího pohledu na svět.  Proč to funguje?  Protože nám to dává dobré pocity.  Dává to takovému člověku pocit. Panejo, tenhle člověk  má stejně dobré postřehy na tohle konkrétní téma. Některé klíče k přirozené 'brilantnosti' jsou  že opravdu je třeba, abyste byli dobrými posluchači  v rozhovoru s někým  abyste se dověděli, jaký je jejich pohled na svět;  zjistili, co je pro ně důležité.  

Chceme najít oblasti autentické shody  a pak přispět autentickou shodou k rozhovoru.  
V zásadě to znamená, že 'autentické' je částí 'to je důležité'  protože znám, když mi někdo jen předstírá  stejně jako to znáte i vy:  když se někdo jen snaží manipulovat.  V tom případě není třeba manipulovat. Mluvíme o věcech  že lidé mají sdílené hodnoty v tomto ohledu.  Lze nalézt společnou půdu.  Jediné, co musíte najít  je kde se tato společná půda nachází.  Chci zrekapitulovat nějaké společné hodnoty, které najdete  (tohle je náš model zdrojové ekonomiky  co obhajujeme, po čem toužíme)  a také když posloucháte spoustu dalších lidí a co hledají oni.  Je to v zásadě stejné tak či onak  když ne všechno, tak alespoň něco:  lidská rovnost, efektivita nebo udržitelnost  vědecký důkaz nebo patrnost, zdraví a prosperita  a svoboda pro osobní přínos.  

Podívejme se spolu. Jen rychlé připomenutí  rysů modelu zdrojové ekonomiky, tedy:  
žádné peníze nebo tržní systém  automatizace práce  technologická unifikace Země prostřednictvím systémového přístupu  přístup namísto vlastnictví  tedy v zásadě mít ke zdrojům přístup vs. muset je vlastnit)  soběstačná nebo lokalizovaná města a produkční systémy  a věda jako metodologie správy.  
K tomuto byste v podstatě  měli směřovat v komunikaci  poté, co začnete od shody  o sdílených hodnotách.  
Přecházíme ke třetí části  a pak vám uvedu několik příkladů, jak toto všechno zapadá  do konverzace. 

Část 3: Srovnání konceptu zdrojové ekonomiky  se stávajícím či známým konceptem.  

Je to výzva, protože je těžké najít věci  od kterých se z našeho současného systému odrazit  věci, ke kterým mají lidé vztah.  Uvedu vám několik příkladů.  

Proč se ryby nebo mořští živočichové  v akváriu New England Aquarium navzájem nepožírají...  
Toto akvárium je expozicí čtyřpatrového korálového útesu  čítající přes 600 mořských živočichů. Při návštěvě akvária jedno dítě položilo tuto otázku zaměstnancům, kteří dohlíželi na bezpečnost. Proč se ryby a mořští živočichové, které by se normálně v oceánu živili sebou navzájem, nepožírají v nádrži?  A jak udržujete pro ryby potravu? Odpověď byla: Důvodem toho,  proč změnili své chování je, že zaměstnanci akvária pilně zajišťují, aby všechny druhy byly  dobře krmeny potravou, se kterou jsou spokojeny. Je tedy o ně dostatečně postaráno a nemají potřebu se živit sebou navzájem.  Mohou tak nyní plout okolo sebe a neútočí.  Myslíte si, že jsou ryby chytřejší než lidé?  Jen něco k zamyšlení.  To byl argument lidské přirozenosti.

Další příklad: Já osobně nacházím více svobody v tom, že NEvlastním svůj vlastní nákupní vozík  než kdybych se ho snažil(a) nakufrovat do auta při každém výletu do obchodu.
Začneme si uvědomovat  že už přijímáme sdílení majetku jako 'svobodu'  v určitých situacích dneška.  To ulehčuje zvažování myšlenky  na níž by se dalo navázat se zlepšeným výsledkem.  Pak si možná pomyslíte: Dobrá tedy  jsou tu jiné způsoby, jak by tohle mohlo být užitečné  kdybychom sdíleli zdroje, když je potřebujeme  a nepotřebovali je vlastnit  že je tu skutečně více svobody v takovém konceptu?  A osvojíme si to. Neznám nikoho, kdo by říkal, "Ne, já musím mít svůj vlastní nákupní vozík, to je směšné!"

Povzbudit volnomyšlenkářství.  Děti jsou skvělým příkladem  jak se lidé mohou chovat, když se po nich nežádá, aby měli zaměstnání.  
Všimněte si, že obvykle v jejich hraní nefiguruje příliš papírování.  Pravděpodobně nevolají do pojišťovny  aby si ověřily detaily pojištění  (můžeme se toho tolik naučit od malých lidí).  Hrají si, aby si vzájemně pomáhali  a to je smyslem práce, kromě toho je to práce, která je baví.  Hrozně rádi by ji dělaly doopravdy.  To je věc dospělých  ale není to něco...  jejich děti nejsou... Hrají si! Nevím, kolik lidí má děti, které  celý den jen sedí a koukají na fotbal  a nikdy v tomto věku nevytáhnou paty z baráku  (i když by se to některým rodičům víc hodilo).  Ne, jsou pěkně živé, takže si myslím představují dobrý příklad  když lidé říkají "Nebudou všichni líní, když tu nebudou žádná zaměstnání?" 

Část 4.: využít sokratické metody  také známé jako kladení otázek  a opravdu naslouchat odpovědím.
 
Kladení otázek povzbuzuje kritické myšlení  na obou stranách. Aby to ale bylo opravdu efektivní  potřebujete aktivně naslouchat odpovědím na otázky  a pak formulovat novou odpověď na základě těchto odpovědí  místo toho, abyste jen čekali, až se dostanete ke slovu.  Abych to ilustrovala  uvedu několik příkladů komunikační výměny založených na skutečných věcech, se kterými přišli lidé  poté, co se dozvěděli o konceptu zdrojové ekonomiky  nebo možná jen viděli některý z filmů Petera Josepha  a mají na ně různé reakce.

Uvedu vám několik příkladů:  "Nebude každý zrovna tak líný  ve zdrojové ekonomice?"  
Zeptejte se sami sebe "Co jsou sdílené hodnoty  nebo obavy za touto odpovědí?"  To chceme opravdu hledat.  Rovnost lidí: Pro některé lidi by bylo nefér nepracovat  nebo nepřispívat a jen benefitovat.  Myslím, že to je pohled rovnosti lidí  a také to vstupuje do udržitelnosti.  Kdyby byl každý líný ve zdrojové ekonomice  co by se skutečně udělalo? Co by se skutečně stalo?  Bylo by to místo, kde bych chtěl žít?  Samozřejmě vy, co jste tady, to už chápete  ale jen se snažím vás nasměrovat, jak byste na to mohli reagovat  způsobem, kterým vyjdete z těchto sdílených hodnot.  Navrhuji odpověď  která zahrnuje uznání sdílených hodnot  a začíná shodou:  "Já souhlasím. Aby se tento nový systém udržel  nemůžeme mít jednu skupinu, která benefituje na úkor druhé.  Musí to být férový systém, ve kterém každý sklízí stejný užitek.  Co se mi skutečně líbí na modelu zdrojové ekonomiky  je otázka rovnosti, se kterou se vypořádává její návrh.  Myšlenkou snížit lidskou práci  použitím efektivního systému návrhu a technologie  aby se nutné práce, které nikoho nebaví  staly úplně automatizovanými.  Tím zůstanou práce, které lidi baví jako učení  umělecká tvorba, skládání hudby, vyvíjení technologie, zahradničení  práce, u kterých by většina z nás nepožadovala přísný, stresující rozvrh nebo by se daly sdílet ve směnách možná s ostatními  a umožnit tak čas na rodinu a přátele."  
Pak bych nadhodila otázku:  "Myslíte si, že za takovéhoto scénáře by si lidé stále vybírali  jen tak se válet namísto radost přinášející činnosti?" 

Je to jen jeden příklad toho jak přistupovat  k té které konkrétní osobě k rozvinutí konverzace.  

Dalším je: "Ale technologie život nezlepšila.  Věci zhoršila."  Myslím si tak: Co by mohlo být sdílenými obavami  nebo hodnotami skrývajícími se za takovouto reakcí?  Je to prosperita, protože my dnes víme, že technologie nahrazuje pracovní místa  která jsou svázána s příjmem, což způsobuje  že lidé mají nižší životní úroveň.  V jádru takového výroku je obava o prosperitu  a utváření osobního přínosu.  Také to mohou být, když říkají, že technologie věci zhoršila  zla, pro která se technologie používá, např. válka.  
Naší odpovědí může být  "Souhlasím s tím, že dnes tu je hodně technologie  která více škodí než pomáhá.  Vojenské zbraně jsou jasným příkladem, kromě toho stroje  kradou lidem pracovní místa, a tak jim berou potřebný příjem.  V modelu zdrojové ekonomiky však  se stane potřeba zbraní k zajištění země nebo zdrojů překonanou.  Technologie pro tyto účely bude zastaralou  neboť lidé už nebudou muset pracovat  aby si vydělali peníze, aby mohli pohodlně žít.  Myslím si, že za takových okolností bychom uvítali stroje  co dělají práci, která nás nebaví nebo je nebezpečná."  Představte si, jaké dobré věci by stroje mohly dělat  kdyby peníze neexistovaly, nebo nebyly překážkou."

 Abych uvedla současný příklad, spojíte-li to s nějakým příkladem  kde technologii lze využít pro skutečně úžasné věci:
"Technici jsou v procesu zdokonalování technologie  která umožní 'tisknout' životně důležité lidské orgány jako ledviny."  To je jen jeden příklad  ale vyžádalo si to obrovský pokrok  v technologii se tam dostat takže opravdu to chceme všechno hodit do jednoho pytle všeho zlého a špatného?  To je pár věcí, na které můžete v rozhovoru přivést řeč.  

Další příklad: "Jako křesťan si myslím, že je třeba brát v úvahu Boží vůli."  
Jako odpověď. Co jsou sdílené hodnoty  nebo koncepty za takovou odpovědí?  Mohla by to být rovnost lidí. Mohla by to být prosperita.  Když se s někým bavíte, můžete přijít na to  co to pro něho znamená.  Tady je jeden způsob, jak na to můžete jít. 

"Ježíš je skvělý příklad obhájce  modelu zdrojové ekonomiky, jak se píše v Písmu.  Například "Neboť jsem byl hladový a nasytili jste mě  žíznil jsem a dali jste mi napít  byl jsem cizincem a přijali jste mě."; - Matouš 25:35  Všimněte si, že neříká : "dali jste mi skvělou mega slevu na tyhle věci."  
I Písmo jde použít. Při jedné příležitosti také rozmnožil ryby a bochníky  což mi evokuje, že zabrousil k rysu post-nedostatku.  Eliminování chudoby a umožnění mnohosti lidem  aby měli volný přístup k jídlu, přístřeší a zdravotní péči. 

Jedinkrát, kdy se opravdu rozzlobil, co si vzpomínám, bylo,  když vymrskal penězoměnce z chrámu." A pak položíte otázku:  "Tak co si myslíte, že by na to řekl?" Myslím, že budete překvapení  že lidé mohou být trochu více otevření a dále o tom diskutovat.  

Další:  "Potřebujeme si osvojit skutečný volný trh  a individuální suverenitu a věci se zlepší." (když to uděláme)  Některé sdílené hodnoty a obavy za takovouto odpovědí...
Když někdo říká: "Ne, opravdu se potřebujeme podívat, co nám nabízí skutečný trh a zaměřit se na něj, to je více anarcho-kapitalistická či libertariánská odpověď  a znám ji dobře, protože jsem bývala v takovém rozpoložení.

Rovnost lidí v ní určitě je,  jako spodní voda, o kterou usilují.  Svoboda osobního přínosu  je určitě něčím, o co takovou odpovědí usilují  a je to něco, co je sdílenou hodnotou ve zdrojové ekonomice.  Odpověď: "Také si hrozně vážím svobody jednotlivce  a také souhlasím, že dobře navržený systém  anuluje potřebu zákonů, které zbytečně omezují svobodu. To jsou vlastně přesně ty důvody  proč podporuji přesun ke globálnímu modelu zdrojové ekonomiky. Technicky jsme schopní se přesunout k systému  který by odstranil odměnu za zločin  a zajistil každému vysokou životní úroveň  a umožnil více svobody než má většina v peněžním systému  kde musíme peníze mít, abychom peníze vydělali  a stáváme se otroky práce prostřednictvím dluhu, abychom přežili.  Bylo by vzrušující vyhovovat pouze přírodním zákonům  a mít vnitřní svobodu se věnovat svým zálibám a zároveň přispívat celkově zdravému prostředí."  Takové hodnoty tu určitě jsou a jsou reprezentované.  To, o co se obávají, bere v potaz  návrh, který obhajujeme. 

Část 5: Tady je další střípek do mozaiky: Musíme vědět, kdy se odmlčet.  

Jděte od toho, když někdo  (a takto nám připadají  když takto jednají si myslím)  se na nic neptá. Jen pronáší výroky.  Ptají se, ale nezdá se, že je zajímají  upřímné odpovědi. Jinými slovy opravdu je nezajímá, co jím říkáme  nebo se vás pokouší urazit.  V tu chvíli není třeba pokračovat v konverzaci.  Nesnažíme se být kazateli.  To nejlepší, co můžeme dělat  v tom, co se snažíme dělat jako hnutí, je zasévat semínka.  Jak zasíváme semínka, jde jen  o představování  ani ne o usilování o souhlas té osoby  ale jen o předání jim informace  aby o tom mohli přemýšlet  a jak bio-sociální tlaky porostou  bude se více a více lidí porozhlížet po odlišném řešení  úplnějším řešení k dnešním problémům  zájem o tento sled myšlenek pravděpodobně poroste. 

Část 6: Vždy si zachovejte smysl pro humor. 

Chtěla jsem skončit tímto příkladem, protože mi vždy vyloudí na tváři úsměv.  "Nemůžu podporovat model zdrojové ekonomiky  dokud neuvidím dostatečné důkazy, že funguje.  Kde jsou odborné recenze?"  Dostala jsem tenhle mail a vím o pár dalších lidech, co ho dostali.  Sdílené hodnoty nebo obavy za takovouto odpovědí  se zdají být celkem zjevné: vědecký důkaz.  

Mohu odpovědět:  "Jsem také velkým fandou vědecké metody.  Kdybychom vytvořili hnutí  obhajující socio-ekonomický model  ve kterém je vědecká metoda samotnou metodologií  která podmiňuje, jaké myšlenky a inovace se okamžitě zrealizují  k produkci žádoucího výsledku  a které se vrátí zpět na výkresový stůl  k přepracování a revizi  jak byste nazvali takové socio-ekonomické hnutí?"  My mu náhodou říkáme: Hnutí Zeitgeist  Děkuji.  

Hnutí Zeitgeist  Pracovat na změně  dominantního intelektuálního, morálního a kulturního klimatu doby.