Ten záhadný zvuk, kterému Penzias a Wilson naslouchali, se ukázal být nejstarším a nejdůležitějším zvukem, který kdokoli kdy slyšel. Bylo to vesmírné záření, pozůstatek z doby samotného zrození vesmíru. Byl to první experimentální důkaz toho, že existoval velký třesk a že se vesmír zrodil v jednom určitém okamžiku před zhruba 14,7 miliardami let. Náš příběh tedy končí na počátku - počátku všech věcí, u velkého třesku. Tohle je ten zvuk, který Penzias a Wilson slyšeli - nejstarší zvuk, který kdy uslyšíte, mikrovlnné záření vesmírného pozadí, pozůstatek z doby velkého třesku.

Jakým způsobem funguje dopad asteroidů při vstupu do atmosféry a jak velké obejmy jsou pro Zemi katastrofické? Speciálně natočený dokument B.B.C. o aktuálním úkazu - bolidu nad městem Čeljabinsk v únoru 2013, kdy výbuch zranil cca 1200 lidí a poškodil mnoho budov.

Hubbleův vesmírný dalekohled (Hubble Space Telescope) byl na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesený v roce 1990 americkým raketoplán Discovery.
Je jedním z revolučních krokůlidstva v objevování hlubého vesmíru.  Další vesmírný dalekohled z programu Velkých kosmických observatoří je dalekohled Jamese Webba (JWST), který má být vypuštěn po roce 2013 a který bude zkoumat vesmír v infračervené oblasti spektra.

Na planině Chajnantor v severním Chile (5 000 metrů nad mořem) otevřelo ESO, společně se svými americkými a východoasijskými partnery, revoluční astronomický dalekohled ALMA. Toto extrémně suché a vysoko položené místo bylo zvoleno proto, že zemská atmosféra je zde pro rádiové záření na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách téměř průhledná.

Stalo se tak 2. 10. 1608 jako patentová práva na „přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené“. Patent podal Hans (Johann) Lippershey z Middelburgu (1570 - 1619), nizozemský brusič skel a výrobce brýlí. Nebyl sice úplně první, co se týče přibližovacích skel, ty už používali staří Peršané a Arabové, ale dalekohled vstoupil do dějin díky jemu.

Na obrázku je starověká čínská mapa pozemské severní oblohy. Ručně kreslená mapa je součástí hvězdného atlasu Dunhuang, jednoho z nejpozoruhodnějších a nejstarších dokumentů historie astronomie. Tento hvězdný atlas se datuje do let 649 až 684 n.l. a byl objeven v roce 1907 v městě Dunhuang.

Astrofyzika není jen suchopárné skládání dat a informací, ale může být nesmírně inspirující, pokud se k ní nachomýtne kreativní člověk. Jak dopadnou data z dvouletého sledování exoplanet nebo co se dá vytvořit z někoika set vybuchlých supernov, se můžete na vlastní uši přesvědčit sami.